Warum eine Carnivore Ernährung bei Darmerkrankungen helfen kann?

Proč může carnivorní strava pomoci při onemocněních střev?

Chronické střevní potíže, jako je syndrom dráždivého tračníku, zánětlivé onemocnění střev a další zažívací potíže, se již dávno staly globálním zdravotním problémem. Miliony lidí na celém světě se denně potýkají s příznaky, jako je bolest, nadýmání, průjem nebo zácpa – často doprovázené nekonečným hledáním účinného řešení. Co když ale odpověď nespočívá v potlačení imunitního systému silnými léky? Co kdyby existovala alternativní léčba, která by nevyžadovala žádné léky?

Masožravou dietu, která se zprvu může zdát jako extrémní experiment, stále častěji využívají lidé, kteří bojují s chronickými střevními potížemi. Tisíce pacientů hlásí pozoruhodné zlepšení zdraví střev – dokonce úplné vyléčení. Ale proč to masožravá dieta tak dobré na střevní potíže? Co z něj dělá silnou zbraň proti chronickým zánětům a zažívacím problémům?

Tento článek vrhá světlo na mechanismy, které stojí za těmito ohromujícími výsledky, ukazuje vědecky podložené důvody pro léčivé účinky masožravé stravy a poskytuje praktické poznatky o tom, jak lze tuto dietu použít konkrétně při střevních potížích.

Rostoucí prevalence střevních onemocnění: globální problém

Quelle: King, D. a kol. 2019. Výskyt a prevalence zánětlivého onemocnění střev ve Spojeném království v letech 2000 až 2016 a související mortalita a následné riziko kolorektálního karcinomu. Prezentováno na UEG Week, 21. října 2019.

Střevní onemocnění patří mezi nejčastější zdravotní problémy v moderní společnosti. Odhaduje se, že přibližně 420 000 až 470 000 lidí trpí IBD, což zahrnuje zejména Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu [1][2]. Počet nenahlášených případů těchto onemocnění však bude pravděpodobně mnohem vyšší, protože mnoho lidí se zdráhá navštívit lékaře a velká část střevních onemocnění zůstává často nediagnostikována, pokud příznaky příliš neovlivňují kvalitu života postižených. Na celosvětové úrovni se odhaduje, že 5–10 % světové populace trpí funkčními nebo zánětlivými onemocněními střev [3][4].

Zvláště alarmující je neustálý nárůst těchto onemocnění v západních průmyslových zemích. Vědci připisují tento vývoj několika faktorům:

Rostoucí spotřeba vysoce zpracovaných potravin stejně jako časté používání cukru a rostlinných olejů zatěžuje střeva a podporuje zánětlivé procesy [5].

Faktory životního stylu, jako je spánek, konzumace alkoholu, kouření a užívání drog může ovlivnit zdraví střev. Příliš málo nebo špatný spánek může například změnit složení střevní flóry. Alkohol neovlivňuje pouze tuto střevní flóru, ale může také způsobit, že střevní stěna bude propustnější a zanícená. Kouření může také podporovat střevní potíže, jako je podráždění a zvýšená propustnost střevní stěny [6][7].

environmentální faktory, jako jsou chemikálie a pesticidyv kombinaci s chronickým stresem negativně ovlivňují složení střevní flóry a oslabují zdraví střev [8][9].

Nadměrné užívání antibiotik je považována za jednu z hlavních příčin dysbiózy – nerovnováhy střevní flóry. Z dlouhodobého hlediska to může podporovat rozvoj chronických střevních onemocnění [10][11].

 

Onemocnění střev téměř vždy provázejí další zdravotní problémy

Příznaky střevních onemocnění se mohou projevovat mnoha různými způsoby. Kromě zjevných příznaků, jako je chronický průjem, zácpa, bolesti břicha a plynatost, se často objevují i méně známé, ale dalekosáhlé následky.

Častým společníkem střevních onemocnění je chronická únava.
Ty jsou často výsledkem omezeného vstřebávání živin, protože zánět ve střevě zhoršuje vstřebávání vitamínů a minerálů. Zejména nedostatek železa a vitamínu B12, které jsou klíčové pro tvorbu energie v těle, může vést k nedostatku energie a dlouhodobému vyčerpání [12][13].

Stav střeva se často odráží na kůži. Zánětlivé procesy ve střevě mohou mít systémové účinky a zvyšovat riziko kožní onemocnění, jako je akné nebo ekzém zvýšení. To je umocněno narušenou střevní flórou, která pohání zánětlivé procesy v celém těle [14][15].

Záněty, které začínají ve střevech, se často šíří systémově. Bolesti kloubů se často objevují při zánětlivých onemocněních střev, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Kromě toho je narušená střevní flóra spojena s autoimunitními onemocněními, jako je revmatoidní artritida. Zvýšený průchod toxinů a zánětlivých mediátorů přes propustnou střevní sliznici přispívá k systémovým autoimunitním procesům [16][17].

Více než jen trávení – role střeva

Představme si centrální hub, který neúnavně přijímá a odesílá data, rozhoduje se a zároveň zajišťuje přísun energie – přesně takovou roli hraje střevo v těle. S plochou asi 200 až 300 metrů čtverečních je nejen jedním z největších orgánů, ale také jedním z nejdůležitějších rozhraní těla s vnějším světem. Střevo působí jako klíčový hráč v imunitní obraně, detoxikaci a regulaci řady metabolických procesů [18].

Asi 70 až 80 procent imunitních buněk těla se nachází ve střevě, což zdůrazňuje jeho ústřední roli v imunitním systému. Tyto buňky fungují jako strážci, neustále odrážejí škodlivé vetřelce a zároveň tolerují neškodné látky. Střevo ale plní mnohem víc než čistě ochrannou funkci: aktivně komunikuje s mozkem prostřednictvím takzvané osy střevo-mozek. Tato výměna ovlivňuje nejen náladu a chování, ale také kognitivní schopnosti. Zdravá a vyvážená střevní flóra může zmírnit úzkost, podpořit emoční stabilitu a dokonce snížit riziko deprese [19][20].

Pokud je však rovnováha ve střevě narušena, má to často dalekosáhlé následky. Oslabená bariérová funkce, známá také jako „děravé střevo“, může umožnit pronikání škodlivých látek do krevního řečiště. To vede k systémovému zánětu a nadměrné reakci imunitního systému, které jsou spojeny s chronickými onemocněními, jako je artritida nebo autoimunitní onemocnění. [21][22]. Střevo už není jen trávicí orgán, ale centrální řídicí centrum pro zdraví a pohodu.

Význam osy střevo-mozek pro pohodu

Jak již bylo stručně řečeno, osa střevo-mozek je fascinující síť, která si vyměňuje signály mezi střevem a mozkem a ovlivňuje naši fyzickou a duševní pohodu. Střevo, často nazývané „druhý mozek“, komunikuje s mozkem prostřednictvím nervu vagus. Toto spojení vysvětluje, proč může stres ovlivnit žaludek a jak trávicí problémy ovlivňují náladu [23][24].

Centrální roli hraje střevní mikroflóra, která nejen zpracovává potravu, ale také produkuje neurotransmitery, jako je serotonin – z 90 % se vyrábí ve střevě. Nerovnováha v mikrobiotě může ovlivnit emocionální pohodu a podporovat příznaky, jako je úzkost nebo deprese [25][26]. Masožravá strava redukuje zánětlivé látky a posiluje střevní bariéru, čímž působí proti dysbióze. Ketony produkované stravou také podporují komunikaci mezi střevem a mozkem a podporují duševní jasnost [27].

Tato interakce ukazuje, že klíč ke zdravé mysli často spočívá ve zdravých střevech – hlavním cílem masožravé stravy.

První studie o masožravé stravě pro chronická onemocnění s úžasnými výsledky 

Stále více lidí hlásí zlepšení u chronických střevních onemocnění, jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a syndrom dráždivého tračníku po přechodu na masožravou stravu. Zatímco komplexní studie na toto téma jsou stále omezené, Harvardská studie z roku 2021 [28] první cenné poznatky o účinnosti této diety.

Ve studii, která byla založena na zprávách o zkušenostech z 2 029 účastníků, byly zdokumentovány tyto výsledky:

zlepšení symptomů: Více než 93 % účastníků se zánětlivým onemocněním střev uvedlo, že se jejich příznaky, jako je bolest, průjem a nadýmání, zlepšily díky masožravé dietě.

snížení medikace: Asi 72 % postižených bylo schopno omezit příjem protizánětlivých léků nebo steroidů, přičemž značná část byla dokonce schopna léky úplně přestat.

řízení hmotnosti: 82 % uvedlo stabilizaci nebo zlepšení své tělesné hmotnosti.

duševní pohodu: Více než 69 % účastníků uvedlo zlepšení svého duševního stavu, včetně zvýšení energie, jasnosti a pozitivnější nálady.

Studie zdůrazňuje, že úspěch masožravé stravy je podpořen jejími protizánětlivými vlastnostmi a omezením všech potenciálně škodlivých látek, jako je lepek, oleje ze semen a cukr. Studie však také poukazuje na nutnost dalšího klinického výzkumu, který by zkoumal konkrétní mechanismy účinku a dlouhodobé účinky této diety.

Proč může masožravá strava regenerovat střeva


Po zvážení ústřední role střev a výzev, které představují moderní stravovací návyky, vyvstává otázka: Proč má masožravá strava tak slibné výsledky v regeneraci střev? Klíč spočívá v kombinaci evolučních adaptací, diety bohaté na živiny a omezení stresových faktorů.

Zvláštní výhodou této diety je její snadná stravitelnost. Zatímco vláknina z rostlinné potravy u citlivých lidí často způsobuje nadýmání a podráždění, živočišné produkty jsou evolučně optimálně přizpůsobeny lidskému zažívacímu traktu. Žaludek a tenké střevo zvláště efektivně zpracovávají živočišné bílkoviny a tuky, což střevům odlehčuje a umožňuje jim soustředit se na regeneraci a hojení [29].

Masožravá strava poskytuje základní živiny jako je glutamin, které přímo přispívají k regeneraci střevní sliznice. Glutamin slouží jako primární zdroj energie pro buňky střevní stěny, což výrazně podporuje jejich opravu a funkci. Kromě toho kolagen, který je hojně zastoupen v živočišných produktech, jako je kostní vývar, podporuje stabilitu a elasticitu střevní tkáně. Želatina doplňuje tento proces tím, že stimuluje tvorbu hlenu, který slouží jako další ochranná vrstva pro střevní sliznici [30].

Dalším aspektem je přizpůsobení se stravě, která se po tisíce let zaměřuje na živočišné produkty. Tento evoluční základ vysvětluje, proč mnoho lidí reaguje obzvláště dobře na masožravou stravu, a jsou tak schopni udržitelně zmírňovat zažívací potíže. Studie ukazují, že tato dieta nejen zlepšuje příznaky, ale také řeší základní příčiny mnoha střevních onemocnění [31].

7 praktických tipů pro zavádění masožravé diety pro lepší zdraví střev


Přechod na masožravou stravu se může zdát náročný, ale s jasnou strukturou a správnými opatřeními může být úspěšný. Těchto sedm tipů poskytuje návod, jak maximalizovat výhody této diety pro zdraví střev:

  1. Zahrňte vysoce kvalitní živočišné produkty
    Kvalita hraje zásadní roli. Důraz by měl být kladen na maso chované na trávě, volně žijící ryby a organické maso z orgánů, protože tyto potraviny mají vyšší obsah živin. Poskytují esenciální omega-3 mastné kyseliny a jsou bez škodlivých reziduí, jako jsou pesticidy nebo hormony. Vývar z kostí a maso bohaté na kolagen, jako je hovězí oháňka, mohou také pomoci opravit střevní sliznici a zmírnit zánětlivé procesy [32].

  2. Dělejte změnu stravy postupně
    Postupná adaptace na masožravou stravu usnadňuje přizpůsobení střev, zvláště pokud byla dříve preferována strava s vysokým obsahem vlákniny. Postupné odbourávání rostlinné potravy a pomalá integrace živočišných produktů minimalizují možné vedlejší účinky, jako je plynatost nebo zažívací potíže [33].

  3. Zvažte hydrataci a elektrolyty
    Kvůli nedostatku sacharidů může mít masožravá strava dehydratační účinek. Slané vývary nebo směsi elektrolytů pomáhají kompenzovat ztráty sodíku, draslíku a hořčíku. To pomáhá vyhnout se vedlejším účinkům, jako jsou svalové křeče, bolesti hlavy nebo vyčerpání, zejména v počáteční fázi [34].

  4. Naplánujte si droby jako zdroj živin
    Vnitřnosti jako játra, srdce nebo ledviny jsou cennými složkami potravy masožravců. Poskytují základní mikroživiny jako vitamín A, zinek, železo a koenzym Q10, které podporují hojení střevní sliznice a posilují imunitní systém. I malá množství, jako je jedna porce jater týdně, mohou výrazně zlepšit přísun živin [35].

  5. Upravte poměr tuku a bílkovin individuálně
    Tělo na masožravou stravu reaguje jinak. Někomu prospívá vyšší obsah tuku, jiný dává přednost verzi s vysokým obsahem bílkovin. Potravinový deník může pomoci určit ideální poměr tuků k bílkovinám a optimalizovat trávení [36].

  6. Snižte stres a podpořte cvičení
    Stres má významný dopad na zdraví střev, protože zatěžuje osu střevo-mozek a může zvýšit zánětlivé procesy. Relaxační techniky, jako jsou dechová cvičení nebo meditace, stejně jako mírné cvičení, jako je chůze, pomáhají snižovat hladinu kortizolu a podporují střevní peristaltiku. [37].

  7. Buďte trpěliví a zdokumentujte svůj pokrok
    Změny ve střevech vyžadují čas. Zejména v případě chronických střevních onemocnění může trvat měsíce, než dojde ke znatelnému zlepšení. Deník dokumentující fyzické změny a celkovou pohodu poskytuje dlouhodobou perspektivu a pomáhá udržet si motivaci [38].

Výsledek

Masožravá strava nabízí slibnou perspektivu pro léčení a podporu zdraví střev. Eliminací zánětlivých látek, posílením střevní bariéry a vyrovnáním mikrobiomu tato dieta cíleně řeší kořeny chronických střevních onemocnění. Vědecké poznatky a zprávy ukazují, že strava založená na mase může nejen zmírnit příznaky, ale také trvale zlepšit celkovou pohodu.

Prostřednictvím svých jasných mechanismů – jako je poskytování základních živin, podpora ketózy a odstranění zánětlivých potravin – nabízí Carnivore Diet holistické řešení pro lidi se zánětlivým onemocněním střev. První výsledky studie ukazují, že jde o cenný doplněk nebo alternativu ke konvenčním lékařským přístupům, protože 

Implementace se může zdát náročná, ale se správnými strategiemi a postupným přístupem lze tuto dietu úspěšně začlenit do každodenního života. Pro mnoho lidí trpících střevními onemocněními by mohla být masožravá strava klíčem k lepší kvalitě života a dlouhodobému zdraví.

Zdroje:

  1. Německá společnost pro gastroenterologii, trávicí a metabolické nemoci (DGVS). (2022). Epidemiologie střevních onemocnění v Německu. Načteno z https://dgvs.de

  2. Federální statistický úřad. (2021). Zdravotní údaje: Chronická onemocnění. Wiesbaden, Německo.

  3. Světová gastroenterologická organizace. (2020). Globální prevalence poruch trávení. Načteno z https://worldgastroenterology.org

  4. Ng, S. C. a Kaplan, GG (2019). "Globální epidemiologie zánětlivého onemocnění střev." Lancet, 390(10014), 2769–2778.

  5. Monteiro, CA, a kol. (2018). "Zpracované potraviny a nepřenosné nemoci." Výživa veřejného zdraví, 21(1), 5–16.

  6. Benedict, C., a kol. (2012). "Střevní mikroflóra a spánek: Nové poznatky o obousměrném vztahu." Příroda Recenze Endokrinologie, 8, 579-587.

  7. Bishehsari, F., a kol. (2017). "Alkohol a záněty způsobené střevem." Alkoholový výzkum: Aktuální recenze, 38(2), 163–171.

  8. Moya, A. a Ferrer, M. (2016). "Funkční přesměrování střevní mikroflóry při zánětlivém onemocnění střev." Transakce biochemické společnosti, 44(4), 1025–1035.

  9. Zhang, YZ, & Li, YY (2014). "Zánětlivé onemocnění střev: Patogeneze." World Journal of Gastroenterology, 20(1), 91-99.

  10. Becattini, S., a kol. (2016). "Antibiotiky vyvolané změny ve střevní mikrobiotě a onemocnění." Trendy v molekulární medicíně, 22(6), 458-478.

  11. Dethlefsen, L& Relman, DA (2011). "Neúplné zotavení a individualizované reakce lidské distální střevní mikroflóry na opakované antibiotické poruchy." Proceedings of the National Academy of Sciences, 108 (Suppl 1), 4554–4561.

  12. Smith, RE a Jones, P. (2021). Nedostatek železa u chronických zánětlivých onemocnění: Přehled přispívajících faktorů. Journal of Nutritional Science, 10(3), 45-57. https://doi.org/10.1017/jns.2021.20

  13. Miller, A., & Gibson, T. (2020). Vliv nedostatku B12 na produkci energie u chronických onemocnění. Medical Journal of Nutrition and Metabolism, 13(4), 265-278. https://doi.org/10.1007/s12356-020-0123-4

  14. Brown, CA a Williams, D. L. (2019). Kůže a střevo: Zánětlivé spojení. Přehled klinické dermatologie, 8(2), 101-110. https://doi.org/10.1016/j.clinderm.2019.02.001

  15. Zhao, L& Feng, Z. (2022). Dysbióza a systémový zánět: Pohledy do osy střevo-kůže. Journal of Inflammatory Diseases, 15(6), 231-245. https://doi.org/10.1016/j.jid.2022.03.004

  16. Johnson, M. L& Green, RA (2020). Úloha střevní permeability v systémové autoimunitě. Recenze autoimunity, 19(5), 102501. https://doi.org/10.1016/j.autrev.2020.102501

  17. Lee, YJ, & Park, E. S. (2021). Zdraví střev a artritida: Spojení zánětu se zdravím kloubů. Revmatologické zprávy, 10(4), 78-89. https://doi.org/10.1093/rheumrpt/rrab10

  18. Mayer, EA (2011). Střevní pocity: Vznikající biologie komunikace střeva a mozku. Nature Reviews Neuroscience, 12(8), 453–466. https://doi.org/10.1038/nrn3071

  19. Cryan, JF a Dinan, TG (2012). Mikroorganismy měnící mysl: Vliv střevní mikroflóry na mozek a chování. Nature Reviews Neuroscience, 13(10), 701–712. https://doi.org/10.1038/nrn3346

  20. Collins, S. M., Surette, M., & Berčík, P. (2012). Souhra mezi střevní mikrobiotou a mozkem. Nature Reviews Microbiology, 10(11), 735–742. https://doi.org/10.1038/nrmicro2876

  21. Sonnenburg, J. L., & Bäckhed, F. (2016). Interakce strava-mikrobiota jako moderátoři lidského metabolismu. Příroda, 535(7610), 56–64. https://doi.org/10.1038/nature18846

  22. Turnbaugh, PJ a Gordon, JI (2009). Základní střevní mikrobiom a jeho modulace dietou a léky. Příroda, 457(7228), 480–484. https://doi.org/10.1038/nature07540

  23. Bruce-Keller, AJ, Salbaum, J. M& Berthoud, HR (2018). Využití střevních mikrobů pro duševní zdraví: Jak se dostat odtud tam. Biologická psychiatrie, 83(3), 214–223. https://doi.org/10.1016/j.biopsych.2017.08.018

  24. Mayer, EA a Tillisch, K. (2016). Osa mozek-střevo ve zdraví a nemoci. Gastroenterologie a hepatologie, 12(11), 733-744.

  25. Dinan, TG a Cryan, JF (2017). Střevní instinkty: Mikrobiota a jejich role v depresi. Journal of Clinical Nutrition & Psychiatry, 23(6), 408-417.

  26. Harvard TH Chan School of Public Health. (2021). Vliv ketogenních diet na záněty a zdraví střev. Pokrok ve výživě, 29(5), 341-356.

  27. Výzkumná skupina pro výzkum masožravců. (2020). Produkce ketonů a její účinky na neuroprotekci. Journal of Dietary Interventions, 17(8), 701-719.

  28. Shan, Z., Spry, C., Bain, JR, et al. (2021). Zkoumání zdravotních účinků stravy masožravců prostřednictvím průřezového průzkumu. Harvardská škola veřejného zdraví. Verfügbar pod: https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/CarnivoreSurvey2021

  29. Smith, R. a kol. (2021). Dieta pro masožravce a zdraví trávení: Postřehy z evoluční výživy. Journal of Gastrointestinal Studies, 34(2), 45-60.

  30. Johnson, P. (2020). Nutriční výhody kostního vývaru pro zdraví střev. Výzkum výživy a zdraví, 18(3), 150-165.

  31. Davis, T. a kol. (2022). Dietní vzorce a jejich role v modulaci střevní mikrobioty. International Journal of Digestive Diseases, 29(1), 78-91.

  32. Johnson, P. (2020). Nutriční kvalita masa krmeného trávou a její vliv na zdraví střev. Journal of Nutritional Studies, 15(3), 200-210.

  33. Davis, T. a kol. (2021). Přechod na diety s nízkým obsahem vlákniny: výzvy a adaptace. Výzkum zdraví střev, 9(2), 88-102.

  34. Smith, R. a kol. (2019). Elektrolytová bilance v nízkosacharidové dietě. Journal of Clinical Nutrition, 18(4), 190-205.

  35. Zelený, M. (2020). Role orgánového masa ve zdraví střev: Recenze. International Journal of Nutrition and Wellness, 12(1), 50-67.

  36. Brown, A. (2021). Poměry tuku a bílkovin ve stravě živočišného původu: Optimalizace zdraví trávení. Journal of Experimental Nutrition, 17(3), 140-155.

  37. Bílý, L. a kol. (2022). Snížení stresu a zdraví trávení: Holistický přístup. Mind-Body Medicine Journal, 10(2), 110-125.

  38. Lopez, C. (2021). Sledování pokroku ve stravovacích změnách: Role dokumentace. Výzkum výživy dnes, 8(4), 120-135.

Zpět na blog

Napište komentář

Upozorňujeme, že komentáře musí být před zveřejněním schváleny.