Hostující článek Andrey Simoneitové (autorka, trenérka masožravců a redaktorka podcastu Fleischzeit, prvního německého podcastu o výživě masožravců)
Pokud sledujete současnou společenskou debatu o mase, možná si říkáte, že maso nemá co dobrého nabídnout. Ale není tomu tak. Maso, zejména vnitřnosti a živočišné tuky, obsahují více živin než jakákoli jiná potravina. A tyto živiny nám mohou pomoci získat zpět naše zdraví, kondici a střed. Živiny v živočišné formě jsou navíc většinou biologicky dostupnější, což znamená, že je tělo dokáže využít lépe než v rostlinné formě. Lidé si vždy myslí, že ovoce a zelenina jsou nejzdravější. Nemohou však zdaleka konkurovat masu.
Jaké živiny jsou nyní v živočišných produktech?
Začněme s proteinem. Pokud chceme budovat svaly nebo kůži, musíme přijímat bílkoviny prostřednictvím stravy. Maso a další živočišné produkty obsahují všechny esenciální aminokyseliny, které jsou stavebními kameny bílkovin, které potřebujeme k tvorbě buněk našeho těla. Rostlinné bílkoviny obvykle neobsahují všechny esenciální aminokyseliny. Kromě toho rostliny obsahují také antinutrienty, které brání vstřebávání aminokyselin. Pokud porovnáme 20 g rostlinných bílkovin s 20 g živočišných bílkovin, přijmeme asi polovinu rostlinných bílkovin, ale někdy i méně. Informaci o tom poskytuje tzv. index DIAAS. Zohledňuje absorpční kapacitu aminokyselin ve střevě.[1]
V rostlinných produktech však žádný speciální protein vůbec není. Je to kolagen. Naše tělo se skládá z 30% kolagenu. Kostní vývar, starý dobrý kostní vývar, byl dobrým zdrojem pro naše prarodiče. Kolagen obsahuje i tučné nebo šlachovité maso. Pokud tedy raději jíte pouze svalovinu, máte v tomto ohledu nedostatek a měli byste také pít vývar z kostí nebo užívat kolagen.[2]
Důležité živiny, které podporují naše tělesné funkce, jsou minerály.
Nejznámější je železo. Je k dispozici v živočišné i rostlinné formě. Biologická dostupnost živočišné formy, hemového železa, je však 5krát vyšší než u rostlinné formy, oxidu železa. Dobrá hladina železa vede k více životní energie a lepší náladě. Hemové železo se nachází zejména v červeném mase a vnitřnostech.[3]
Vnitřnosti jsou nutriční bombou, co se minerálů týče. Železo, zinek, draslík a měď jsou obsaženy ve velkém množství a jsou také biologicky dostupné. Jiná situace je ale například u minerálních látek v obilí. Kyselina fytová, kterou obsahuje, brání vstřebávání minerálů, protože je váže. To znamená, že střeva jen stěží vstřebávají minerály obsažené v obilí. Totéž platí pro ořechy, které také obsahují tuto tzv. antinutriční kyselinu fytovou.[4]
Maso a droby jsou vitaminové bomby.
Je všeobecně známo, že vegetariáni nebo dokonce vegani mají nedostatek vitamínů B, zejména vitamínu B12. Maso a vnitřnosti obsahují velké množství vitamínů B. V našem organismu plní různé funkce: vitamín B7, biotin prospívá kůži, vlasům a nehtům, vitamín B9, kyselina listová je nezbytná pro těhotné ženy a nachází se ve žloutcích nebo vnitřnostech. Vitamin B12 je nezbytný pro obnovu buněk.
Vitamin A je také hojně zastoupen v živočišných tucích, zejména těch ze zvířat chovaných na pastvě. Ve své živočišné podobě je navíc snáze biologicky dostupný než například z mrkve.[5]
Vitamin D se nachází také v živočišných tucích. Inuité, kteří si nedokážou vyrobit vitamín D ze slunce po celý rok, jej získávají výhradně z živočišných tuků.
Nakonec je třeba zmínit vitamín K. I zde je třeba rozlišovat mezi rostlinnou formou K1 a živočišnou formou K2. Německá společnost pro výživu (DGE) dodnes tyto dvě formy nerozlišuje, přestože mají v našem těle velmi odlišné funkce. Zatímco vitamín K1 umožňuje srážení naší krve a většina lidí ho má k dispozici dostatečné množství, u vitamínu K2 je situace jiná. Nachází se v živočišných tucích z dobytka chovaného na pastvě. Jeho funkcí je transport vápníku, který absorbujeme, na správná místa, konkrétně do kostí a zubů. Na druhou stranu dokáže transportovat vápník pryč z měkkých tkání, jako jsou krevní cévy. Zabraňuje tedy kalcifikaci a zároveň tím, že posiluje naše kosti, snižuje tolik obávanou osteoporózu.[6]
Antioxidanty se vyskytují nejen v zeleninách
Přejděme k antioxidantům. I zde nás jako první napadne ovoce a zelenina jako zdroje těchto protizánětlivých látek. Maso ale obsahuje i antioxidanty, a to ne zrovna malé množství. Patří sem látky karnitin, karnosin, cholin, kreatin a taurin. Mnoha lidem je jejich jméno možná povědomé, ale není všeobecně známo, že dokážou snížit i záněty v našem těle. Tyto látky mají kromě antioxidačních vlastností i další pozitivní účinky na naše zdraví. Karnitin zvyšuje výkonnost ve sportu, zlepšuje plodnost u žen i mužů a výrazně působí proti depresím. Karnosin podporuje eliminaci toxických kovů. Cholin je nezbytný zejména pro těhotné ženy. Předchází defektům plodu a podporuje vývoj jeho mozku. Kreatin zlepšuje kognitivní výkon a paměť. Podporuje také regulaci krevního cukru. A konečně taurin, jehož jméno je odvozeno od býka „taurus“, ve skutečnosti snižuje úzkost. Sportovci často berou tyto antioxidanty jako doplněk ke zvýšení výkonu. Existují však studie například o karnitinu, které ukazují, že jej lze lépe vstřebat z přirozené formy, tedy z červeného masa nebo vnitřností, než umělou suplementací.[7]
Pravda o živočišných tucích
Pravděpodobně jednou z největších změn v našem stravování v posledních desetiletích byl přechod od rostlinných k živočišným tukům. Byli jsme vedeni k přesvědčení, že živočišné tuky nejsou dobré pro naše zdraví. To je způsobeno jednak nasycenými mastnými kyselinami a jednak škodlivým cholesterolem. Dogma o nezdravém živočišném tuku je velmi pevně zakořeněno. Média nadále prohlašují, že rostlinné tuky jsou zdravější, ale studie nyní vyprávějí jiný příběh. Vzhledem k tomu, že dnes víme, jak dobře nasycené mastné kyseliny podporují metabolismus, je kokosový olej již několik let propagován - nasycený tuk, ale hlavně je rostlinného původu. Nechcete si připustit, že by se stejně nebo ještě lépe dalo použít hovězí sádlo. To je dostupné v hojnosti regionálně a také sloužilo jako zdravý zdroj tuku pro naše prarodiče. Nasycená mastná kyselina obsažená v hovězím sádle se nazývá kyselina stearová. Jejich jméno bylo také odvozeno od slova ‚býk‘. Působí na zdraví v několika směrech. Konzumace kyseliny stearové snižuje viscerální tuk. Tak se nazývá náš tělesný tuk, který se ukládá mezi orgány a je spojován s arteriosklerózou. V pokusech na zvířatech byla kyselina stearová také schopna zlepšit inzulínovou rezistenci. A dokonce se ukázalo i u lidí, že jejich metabolismus podporuje kyselina stearová.
Cholesterol-vitální surovina pro naše tělo
Nebyly to jen pozitivní účinky nasycených mastných kyselin, které byly špatně pochopeny. Cholesterol také plní mnoho důležitých funkcí. Jelikož však dnes konzumujeme téměř výhradně rostlinné tuky, cholesterol nám v mnoha ohledech chybí. Cholesterol je součástí našich buněčných stěn a slouží k jejich stabilizaci. Cholesterol se nachází i v naší kůži a slouží jako základní látka při tvorbě vitaminu D, když jsme vystaveni slunci. Většina cholesterolu se nachází v našem mozku. Existují studie, které ukazují, že cholesterol zlepšuje kognitivní výkon a chrání před demencí. Existují studie mezi autisty, které ukazují, že přidání cholesterolu zmírňuje jejich příznaky. Ale cholesterol je také nezbytný pro náš hormonální systém. Slouží jako základ pro tvorbu pohlavních hormonů a stresového hormonu kortizolu.
Dokonce i údajně „špatný“ LDL cholesterol je dnes známo, že má mnoho pozitivních účinků. Vysoká hladina LDL nezpůsobuje kardiovaskulární onemocnění. Existuje mnoho případů srdečních záchvatů, ke kterým dochází, když jsou hladiny LDL nízké. Naopak lidé, kteří se dožívají vysokého věku, mají zvýšené hladiny LDL. LDL také zlepšuje imunitní systém a působí protizánětlivě. To je důvod, proč tělo často produkuje více cholesterolu, když má infekce.[8]
Funkce a význam cholesterolu byly v posledních desetiletích značně podceňovány a je tomu tak do značné míry stále. V myslích lidí bohužel přetrvává dogma, že ‚zvířecí tuk‘ je nezdravý. Nárůst tolika civilizačních chorob by nás měl vést k zamyšlení, že může existovat souvislost mezi poklesem naší spotřeby masa, zejména vnitřností a živočišných tuků, a stále se zhoršujícím zdravotním stavem.
Maso má co nabídnout, maso je nejživější potravinou a maso léčí. Podcast Fleischzeit nabízí četné zprávy od těch, kterých se to týká Masožravá strava by jim mohla vrátit zdraví.[9]
[1] https://www.carnitarier.de/2020/01/28/aminosäuren/
[2] https://www.carnitarier.de/2022/04/02/muskelfleisch/
[3] https://www.carnitarier.de/2021/08/30/eisen/
[4] https://www.carnitarier.de/2020/04/30/phytate/
[5] https://www.carnitarier.de/2019/08/01/vitamin-a/
[6] https://www.carnitarier.de/2022/10/09/vitamin-k2/
[7] https://www.carnitarier.de/2020/04/06/antioxidantien/